Demokracie dlouhodobě trpí nízkou volební účastí. Může elektronické hlasování, které umožňuje volit z pohodlí domova, tento trend změnit? Jak by vlastně e-volby fungovaly a jak zajistit, aby byly bezpečné a tajné? Pojďme se společně podívat na výhody i nevýhody online voleb a na jejich fungování v praxi.
Jak fungují elektronické volby?
Většina lidí si pod pojmem elektronické volby představí proces, během nějž mohou voliči hlasovat z domova, z jiného města nebo dokonce z ciziny, aniž by museli osobně navštívit volební místnost. Pravdou ale je, že volby lze považovat za elektronické, jakmile jsou elektronické prostředky využívány alespoň v jakékoli jedné fázi volebního procesu, tj. při sestavování seznamů voličů, tvorbě registru kandidátů nebo zjišťování výsledku voleb.
Užším pojmem je pak elektronické hlasování, které zahrnuje použití elektronických prostředků při odevzdání hlasu. Existují dvě hlavní formy elektronického hlasování: I-hlasování, které využívá internet, a e-hlasování, které funguje bez internetového připojení.
I-hlasování
Internetové hlasování, označované jako I-hlasování, umožňuje voličům odevzdat svůj hlas online z libovolného místa pomocí zařízení připojeného k internetu. S rozmachem internetu na počátku 21. století se zdálo logické, že se na něj přirozeně přesune i volební proces. Avšak v mnoha zemích panují obavy, že internet není pro demokratické volby dostatečně bezpečný. Dokonce i technologicky vyspělé Estonsko čelí útokům typu „denial-of-service“, což přimělo zemi udržovat vedle I-hlasování také tradiční volební infrastrukturu.
E-hlasování
E-hlasování probíhá osobně ve volebních okrscích, na speciálních zařízeních, která umožňují digitální zpracování hlasů. Voliči hlasují pomocí elektronických terminálů, často s dotykovou obrazovkou. Tento proces umožňuje přesné zpracování hlasů bez potřeby papírových lístků, a usnadňuje hlasování osobám se speciálními potřebami. Dotyková obrazovka se totiž dokáže zvětšením písma, zvýšením kontrastu nebo audio pokyny přizpůsobit například lidem se zrakovým znevýhodněním.
Existují dva hlavní typy e-hlasovacích zařízení: stroje pro přímý elektronický záznam (DRE) a optické skenovací stroje. Stroje DRE umožňují voličům hlasovat přímo na dotykové obrazovce, zatímco optické skenovací stroje zaznamenávají hlasy na papírových lístcích, které jsou následně opticky skenovány. I když e-hlasování nemusí být pro voliče tolik atraktivní, je bezpečnější než hlasování přes internet, a navíc stále umožňuje rychlé sčítání hlasů bez rizika lidských chyb.
Estonské I-volby inspirují celý svět
Estonsko se stalo pionýrem digitálního hlasování už v roce 2005, kdy jako první zavedlo plně funkční systém I-hlasování. Minulý rok dokonce počet elektronických hlasů (51 %) převýšil klasické papírové. Občané pobaltského státu mohou hlasovat přes vládní aplikaci i-voting, do které se přihlašují pomocí elektronického občanského průkazu.
V aplikaci naleznou seznam politických stran nebo kandidátů, ze kterých si vyberou, a svou volbu poté zpečetí osobním PIN kódem. Z bezpečnostních důvodů musí být hlas potvrzen ještě podruhé pomocí QR kódu. Hlasování je navíc možné kdykoliv v průběhu voleb změnit, a stejně tak mohou estonští voliči nahradit svůj elektronický hlas klasickým papírovým. Během sčítání mají všechny hlasy stejnou váhu, ale pokud se volič zúčastní jak elektronických, tak fyzických voleb, jeho digitální hlas automaticky propadá.
Ačkoliv jsou volby elektronické, hlasy voličů se neodhalují automaticky. Proces sčítání iniciuje volební komise, jejíž členové mají k dispozici distribuované dešifrovací klíče. To znamená, že podobně jako klasické papírové hlasy musí být nejprve vyjmuty z úředních obálek, i digitální hlasy se nejprve extrahují ze své elektronické obálky pomocí dešifrovacího klíče. Následně se zpracovávají pomocí sčítacího algoritmu. Výsledky i-hlasování jsou zveřejněny přibližně tři hodiny po uzavření volebních místností, což činí tentosystém jedním z nejrychlejších na světě.
Výhody elektronického hlasování
Digitální technologie výrazně přispívají k redukci sociálních a ekonomických nerovností. Elektronické hlasování usnadňuje volební proces lidem žijícím v odlehlých oblastech nebo v zahraničí, stejně jako těm, kteří se nemohou dostavit k volebním urnám ze zdravotních důvodů. Pro státní správu znamenají e-volby větší efektivitu, rychlejší sčítání hlasů bez rizika lidských chyb a v dlouhodobém horizontu i nižší provozní náklady. Voliči zase ocení úsporu času. E-volby navíc mohou motivovat (nejen) mladé voliče, aby se více zapojili do občanského života.
Online volby vyvolávají pochybnosti
Hlavní obavy ohledně e-voleb se soustředí na kybernetickou bezpečnost, neboť digitální systémy jsou náchylné k hackerským útokům a manipulacím s výsledky. Neméně důležitá je také ochrana osobních údajů, které obsahují citlivé údaje o voličích a jejich politických přesvědčeních. Technické problémy, jako jsou výpadky nebo hackerské útoky, mohou navíc podkopat důvěru veřejnosti ve výsledky voleb. Další obavy zahrnují možnost nátlaku na voliče, pokud volba neprobíhá v kontrolovaném prostředí, a možné znevýhodnění starších voličů či lidí s omezeným přístupem k internetu.
Lze zajistit bezpečné digitální volby?
Existuje hned několik technologií, které pomáhají zvýšit bezpečnost elektronického hlasování a chránit citlivá data voličů. Jednou z klíčových metod je šifrování, které zajišťuje, že hlas voliče nemůže být během přenosu zachycen ani pozměněn. Hlas je totiž šifrován na straně voliče, a poté dešifrován až po doručení do zabezpečené volební databáze. Další technologií, která zajišťuje neměnnost hlasů, je blockchain. Tento systém funguje jako digitální účetní kniha, v níž je každý hlas neměnně zapsán.
K zabezpečení voleb přispívá také dvoufázové ověření, které se osvědčilo například v Estonsku. Tento bezpečnostní prvek pomáhá zajistit, že k volbám přistupují pouze oprávnění voliči. Další možností je využití biometrických údajů, jako jsou otisky prstů. Samozřejmostí by měly být státní servery chráněné proti DDoS útokům, prvky anonymizace voličů a možnost auditu nezávislými dozorčími organizacemi, které zajistí transparentnost a důvěryhodnost volebního procesu.
Prvky digitalizace v českém volebním systému
Zatímco možnost elektronických voleb není v Česku aktuálně na pořadu dne, v posledních letech se objevují snahy vlády a státních institucí o digitalizaci státní správy. Z pohodlí domova je možné vyřídit stále více záležitostí, od výpisu z rejstříku trestů po žádost o příspěvek na bydlení. Od roku 2023 mohou navíc voliči skrze Portál občana zažádat o voličský průkaz, který jim umožní volit v libovolném okrsku.
Internet ovlivňuje volby i mimo online hlasování – například volební kalkulačka pomáhá od roku 2006 voličům s rozhodnutím, koho volit na základě srovnání jejich odpovědí a programů jednotlivých politických uskupení. Tyto digitální nástroje usnadňují orientaci v politické nabídce a podporují informované rozhodování voličů.
Zdroje: American Association for the Advancement of Science, Britannica.com, e-Estonia.com, iDnes.cz, Novinky.cz, World Economic Forum
Sára Aiblová je studentkou brněnské právnické fakulty. Kromě práva se zajímá o psychologii, kulturu a cestování. Baví ji prozkoumávat aktuální témata ze světa technologií či wellness a předávat je čtenářům.