Telemedicína a jiné inovační technologie ve zdravotnictví

Digitalizace přinesla revoluční změny v různých odvětvích, a výjimkou není ani zdravotnictví. Digitalizace medicíny otevírá dveře k efektivnější a dostupnější zdravotní péči. V dnešním článku si představíme nejnovější trendy v oblasti zdravotnických technologií. Jak může doktorům pomáhat umělá inteligence? Jak funguje distanční medicína? A jaká rizika přináší digitalizace zdravotnictví?

Telemedicína jako budoucnost zdravotnictví

Telemedicína zaznamenala v posledních letech, obzvlášť během pandemie covidu, nebývalý rozmach. Telemedicína znamená poskytování lékařské péče na dálku prostřednictvím technologií, jako jsou třeba telefonické hovory, online chatování nebo videohovory. Světová zdravotnická organizace definuje telemedicínu jako souhrn informačních a komunikačních technologií využívaných ke zprostředkování zdravotnických aktivit a služeb na dálku za účelem podpory zdraví, prevence a poskytování zdravotní péče.

Pacienti tak mohou získat cenné odborné rady a konzultace z pohodlí domova, což ocení zejména v akutních fázích nemoci, kdy je dlouhé dojíždění obzvláště vyčerpávající. Distanční medicína je klíčová také kvůli nedostatku praktických lékařů a specialistů v regionech, pacienti díky ní ušetří čas i náklady spojené v cestováním. Telemedicína by mohla předcházet přeplněným čekárnám, které jsou semeniště nemocí a zdrojem stresu pro lékaře i pacienty.

Obavou samozřejmě zůstává, jestli zdravotní péče poskytovaná na dálku může být dostatečně kvalitní, ale data ukazují, že telemedicína dokáže efektivně řešit pětinu až třetinu případů. Telemedicínu poskytují specializovaná zařízení i ambulantní lékaři napříč celou republikou, kvůli chybějící legislativě je však problémem neochota pojišťoven tyto konzultace proplácet.

Využití aplikací a umělé inteligence ve zdravotnictví

Telemedicína zahrnuje také práci s aplikacemi a připojenými zařízeními, které monitorují pacienta a přenáší informace o jeho stavu lékaři, např. tlakoměr, krokoměr, oxymetr, váha nebo spirometr. To může být velmi nápomocné v případě pacientů s chronickým onemocněním (jako jsou zejména chronické záněty tlustého střeva, diabetes, srdečně-cévní obtíže či chronická obstrukční plicní nemoc) nebo seniorů, zvlášť pokud žijí v odlehlých oblastech nebo mají problémy s mobilitou.

V oblasti diabetologie se například postupně digitalizují glukometry. Ty uloží každé měření, a na základě těchto dat se dá vysledovat vývoj hladiny krevního cukru. Inovativním řešením jsou systémy na kontinuální měření glykémie (CGM). Pomocí čipu, který v pravidelných intervalech měří hladinu cukru sbírají na mobilní telefon důležité informace.

Na trhu už se dokonce objevila řešení, která na základě těchto dat přímo aplikují inzulín do krve pacientů. Umělá inteligence totiž dokáže rychle a poměrně spolehlivě analyzovat obrovské množství dat, které jsou k dispozici z chytrých zařízení. V důsledku může umělá inteligence usnadnit rozhodovací proces lékařů a přispět k rychlejší a přesnější diagnostice.

Robotika

Opomenout nelze ani využívání robotiky, která přináší nové možnosti v chirurgii a rehabilitaci. Není divu, že Ministerstvo zdravotnictví vyhrazuje na tuto oblast každoročně více prostředků. Chirurgické roboty, ovládané lékaři, umožňují chirurgům náročné operace s větší přesností, a přesto minimálně invazivně. Výsledkem je jak větší míra úspěšnosti operací, tak rychlejší zotavování pacientů a snížení rizika pooperačních komplikací.

V českém lékařství je využívaný robotický systém Da Vinci a jeho modernější verze Da Vinci Xi. Robot provádí lékařské zákroky v centrech robotické chirurgie v Praze i v Brně. Další využití robotiky je například asistence při náročných ošetřovatelských pracích, zejména zvedání a polohování pacientů. V budoucnu můžou personálu pomáhat také automatická vozidla přepravující lůžkoviny.

Temná stránka digitalizace zdravotnictví

Inovační technologie přináší lékařům nové možnosti, přesto nejsou bez rizika. Jednou z klíčových výzev je zajištění ochrany osobních dat a dostatečné zabezpečení digitálních zdravotnických systémů před kybernetickými hrozbami. Z telemedicíny by mohli profitovat zejména senioři a obyvatelé odlehlých oblastí, ale jsou to právě tyto skupiny, které často nemají přístup ke stabilnímu internetovému připojení nebo postrádají potřebné dovednosti.

S dalším rozvojem telemedicíny tak bude zásadní výzvou zajištění rovného přístupu ke zdravotní péči. Největší riziko telemedicíny je nesprávná diagnóza a následná péče, proto by měla standardní lékařkou péči spíše doplňovat než nahrazovat.

Sára Aiblová

Sára Aiblová je studentkou brněnské právnické fakulty. Kromě práva se zajímá o psychologii, kulturu a cestování. Baví ji prozkoumávat aktuální témata ze světa technologií či wellness a předávat je čtenářům.