Vodní toky nejsou jen okrasou zelených krajin a měst, ale mají také neopomenutelnou funkci v našich životech. Jsou důležitou součástí vodního cyklu a také jsou domovem mnoha druhů organismů. Aby však vodní toky mohly správně plnit svoji funkci a pro své okolí byly přínosem, je třeba se o ně správně starat. Obzvláště řeky, které protékají průmyslovými zónami a městy, do sebe absorbují řadu nečistot z okolí, které mohou ve výsledku uškodit nejen řekám samotným, rybám a organismům, které v nich žijí, ale také lidem. Velké nánosy nečistot na dně koryt totiž mohou v případě velkých dešťů zvýšit riziko povodní.
Zatímco upravená koryta jsou pravidelně podrobována důkladnému čištění, přirozená koryta, která vznikla bez zásahu člověka, nechávají vodohospodáři ze zákona bez zásahu. Výjimkou jsou jen situace, kdy zanešená přírodní koryta ohrožují domy. Čištění vodních toků však není to jediné, co lidé pro úpravu a udržení dobrého stavu řek dělají. Ovlivnit jde i to, kam a jakou rychlostí řeka poteče. Pokud například řeka postrádá zakřivení, může vodu odvádět příliš rychle, což způsobuje, že vysychá krajina i spodní voda, se kterou vodní toky komunikují. Nemluvě o tom, že rychlejší odvod vody se v každém dalším městě, kterým řeka protéká, stupňuje a může opět končit obrovskou záplavou. Tomuto se dá zabránit prostřednictvím vodohospodářských staveb, mezi které patří například přehrady či jezy.
Kromě vodních toků si však lidskou pozornost zaslouží i jiné vodní plochy, a to i ty uměle vytvořené, jako jsou rybníky. Přestože rybník sám o sobě může být považován za vodohospodářskou stavbu, jelikož byl uměle vytvořen člověkem, jedná se také o vodu vystavenou nepříznivým vnějším vlivům. Kromě toho je rybník přímo určený k chovu ryb a je tedy obzvláště důležité, aby jeho prostředí bylo čisté a nezávadné.
Ne každý ví, že rybníky jsou také velmi účinným pomocníkem proti povodním, jelikož umožňují zachytit velké množství vody v povodňových situacích a zmenšit povodňové průtoky, čímž zabrání možným škodám na majetku či ztrátám na životech.Aby však mohl rybník dobře plnit tuto protipovodňovou funkci, je třeba, aby byl pravidelně odbahňován. Optimální vrstva bahna v rybníku je zhruba 30 centimetrů. Vše, co je nad toto číslo je bahno, které do rybníka nepatří. Zabahněné rybníky tak mají často obrovský nevyužitý protipovodňový potenciál. Pokud by se rybníky správně odbahnily, zvýšila by se schopnost zadržení vody v krajině a dost možná by ani nebylo potřeba stavět přehrady.Odbahňováním rybníků, stejně jako čištěním a úpravou vodních toků se zabývá například firma HYDROKOV, mezi jejíž činnosti v souvislosti s vodohospodářskými stavbami patří také kovovýroba.
Naposledy aktualizováno 13. 12. 2021