Ne každá země má to štěstí, že je v ní pitná voda tak snadno dostupná jako u nás. Natočit si jen tak do skleničky vodu z kohoutku kdykoliv máme žízeň, je výsada, které bychom si měli vážit. Podobně jako se nemusíme bát, že si při sprchování lokneme závadné vody a budeme mít následujících několik dní zažívací potíže. K pitné vodě přitom nemá v současné době přístup více než 1 miliarda světové populace. Více než 1/3 lidské populace je potom vystavena nedostatku vody. Zásoby sladké vody se navíc na zemi neustále snižují.
Přestože mají vodovody a kanalizace v České republice téměř dvou set letou tradici, stále nelze brát dostatek, zejména pitné, vody jako samozřejmost, o kterou se nemusíme nijak zvlášť starat. Obzvláště v posledních letech, kdy se v našem podnebním pásu začínají významněji než kdy dříve projevovat klimatické změny, jsou voda a její zásoby vystaveny velmi nepříznivým podmínkám. Dlouhodobá sucha významně zasahují nejen mělké, ale i hluboké zdroje podzemních vod, jejichž nedostatek může vést až ke krizovým situacím v zásobování obyvatelstva pitnou vodou a v zemědělské výrobě. Podzemní vody se na celkových odběrech pitné vody podílí ze 49 %.
Největším nepřítelem zásob vod jsou betonové plochy a zastavěné oblasti v oblasti vodních zdrojů. Pokud chceme zvýšit a udržet zásoby vody, je třeba vodu v přírodě déle udržet. Zemědělci by proto měli sázet plodiny, které zadržují vodu. Stejně tak je na místě začít více využívat dešťovou vodu. A jak vlastně probíhá celý proces úpravy vody na pitnou?
Čištění vody a její úprava na vodu pitnou probíhá v několika fázích. V první řadě je voda přefiltrována přes jednoduchou mříž, aby došlo k zachycení největších částic přítomných ve vodě jako je například listí či hmyz. Další síto s jemnými otvory potom zachytí nejmenší částice. Ve druhé fázi je do vody přidán koagulátor usnadňující srážení vloček odpadu, jako je prach či zbytky zeminy, které ještě zůstaly ve vodě. Vločky se následně usadí na dně dekantační nádrže, čímže se odstraní 90 % látek. Následně přichází na řadu filtrace jemným pískem anebo aktivním uhlím. Zatímco filtrace pískem odstraní látky viditelné pouhým okem, filtry na bázi aktivního uhlí zachytí mikroskopické znečišťující látky a pohltí část látek organického původu. V dalším kroku je voda dezinfikovaná ozónem, který má antibakteriální a antivirové účinky. Tento proces zvaný ozonizace také zlepšuje barvu a chuť vody. Na konec přichází chlorování, kdy se do vody při výstupu z úpravny přidá chlór, aby se zabránilo náhodné sekundární kontaminaci.
