Zdá se vám, že pokud se mluví o čipech v těle, je to jako ze Sci-fi knihy, kterou jste četli kdysi dávno? Jenže už to tak nereálné není. Vědci vyrobily čip, který je vhodný pro implantaci do lidského těla. Velikost má jako zrnko rýže.
Obsah článku
Obsah článku
Čip v těle a NFC technologie
Čip v těle neboli podkožní implantát. Také nazývaný jako podkožní RFID nebo NFC implantát. Do těla se aplikuje pomocí injekční stříkačky a využití má velmi široké. Může to být například placení, odemykání dveří nebo telefonu. Není to ale jen tak, čip si musíte nechat zavést od odborníka.
Kde jsou čipy zavedeny?
Čipy v těle mají dnes zavedeni ti největší nadšenci nových technologií. Objevují se ale i v jednotlivých firmách nebo mezi lidmi v různých zemích. Asi nejproslulejší je prozatím Švédsko, kde si tisíce lidí nechalo dobrovolně implantovat malý čip do ruky, aby si v práci mohli otevírat dveře, platit nebo svou ruku používat jako jízdenku.
Čipy mají také někteří zaměstnanci firem, například americká společnost Three Square Market, kde si je nechala implantovat velká část pracovníků pro vstup do budovy nebo přihlašování do systémů.
Proč si lidé čipy nechávají implantovat
Jednoduše řečeno, čipy mají zjednodušovat běžný život. Představte si, že už nemusíte myslet na to, jestli s sebou máte peněženku nebo klíče od bytu, protože je s čipem v ruce už nepotřebujete. Jedná se teda z velké části o pohodlí, ale i trend, který zkouší mnoho lidí. Mezi další přínosy čipu patří zdravotní využití, kdy vám čip může sledovat vaše životní funkce, něco jako chytré hodinky na zápěstí.
Jaká jsou rizika a nevýhody?
Implantát má tedy mnoho výhod, ale může mít několik rizik a nevýhod, se kterými se lidé mohou setkat, mezi ně patří:
Ochrana soukromí a dat: lidé se obávají, kdo všechno by mohl mít k jejich údajům přístup a jak by s nimi bylo nakládáno. S tím souvisí i bezpečnostní hrozby, protože stejně jako jiné technologie může být i čip potenciálně zneužit nebo napaden.
Etické otázky: kde je hranice mezi pohodlím a zásahem do lidského těla. Může být něco takového v budoucnu zneužito ke kontrole lidí?
Zdravotní komplikace: čipy jsou malé, ale i přes to může dojít k podráždění organismu, které mohou vést k infekcím nebo dalším zdravotním komplikacím.
Historie a budoucnost čipů v lidském těle
První lidský implantát byl do těla vložen už v roce 1998, a to britskému vědci Kevinu Warwickovi. Díky čipu mohl ovládat světla a otevírat dveře pomoci gest. Jejich vznik se datuje počátkem 90. let 20. století, kdy vědci zkoušeli první experimenty, které byly zaměřeny na identifikaci zvířat nebo věcí.
Budoucnost čipů v těle jsou prozatím ve znamení medicínského využití a zvýšení dalších schopností pro pocit pohodlí. Čipy by tak v budoucnosti měli monitorovat naše tělo, jako například analyzovat krev nebo nervové signály. V dalších případech by měli umět nastartovat auto nebo potencionálně nahradit kognitivní funkce. Jak to ale s čipy opravdu bude, nebo jak dlouho budou tyto vychytávky trvat, aby se čip dostal až k běžnému lidskému životu zatím není jasné.
Závěrem
Čipy v těle už dnes rozhodně nejsou jen sci-fi představou, ale reálnou technologií, která si postupně hledá své místo v běžném životě. Pro někoho představují pohodlí a moderní vychytávku, pro jiného naopak otázky a obavy. Je jen na každém z nás, jak se k této technologii postaví a zda ji bude vnímat jako krok vpřed, nebo spíše jako něco, co zatím do každodenního života nepatří. Technologie se neustále vyvíjejí a to, co dnes působí neobvykle, může být za pár let naprosto běžné.
Zdroje: idnes.cz, ceskatelevize.cz, expresfm.cz
Hana Králová je studentkou Etiky a kultury v mediální komunikaci v Olomouci. Ráda chodí po horách anebo jezdí na kole. Nejkrásnější výhledy jsou pro ni ty v přírodě. Je milovnicí výběrové kávy a alternativní přípravy různých druhů a pražíren. Od malička ráda čte, libí se jí možnost, kterou nabízí český jazyk. Píše ráda, a to, protože se dozvídá nové věci a nemusí myslet na nic jiného.
