Postup montáže sádrokartonu a parozábrany pod sádrokarton

Zabydlení v podkroví vyžaduje důkladné zateplení střechy. Při tomto procesu je důležitý každý detail a jedním z těch často opomíjených je správné použití tzv. parozábrany. Víte, co je to parozábrana, kdy je třeba ji použít a jak na montáž parozábrany pod sádrokarton? Přečtěte si náš postup montáže sádrokartonu i parozábrany.

Proč zvolit sádrokarton?

Podhledy jsou důležitým estetickým prvkem interiéru, a proto je důležité důkladně zvážit, jaký materiál pro podhled zvolíte. Podhledy mohou být z překližky, OSB desek, nebo palubek. Nejrozšířenějšími podhledy jsou však stále ty sádrokartonové.

Sádrokarton je oblíbený z důvodu finanční dostupností a prakticky neomezené prostorové variability sádry jako takové. Sádrokarton je nehořlavý materiál, který se hodí do vlhkých provozů. Na stavbu se dostane ve formě velkoformátových desek, které se přišroubují k připravené nosné konstrukci. Nerovnosti mezi deskami se vyhladí, zatmelí sádrou a přebrousí. Ve výsledku dostaneme jednolitý bílý povrch, připravený na jakýkoliv finální nátěr. Pro své vlastnosti je také hojně používán při rekonstrukcích domů a bytů.

Jak na montáž sádrokartonu?

Postup montáže sádrokartonu:

Prvním krokem montáže sádrokartonu je vyměření a značkovací šňůrou vytyčení pozice podhledu v místnosti. UD profily se zpravidla podlepí napojovacím těsněním tak, aby došlo k zvukové izolaci případných otřesů. Tyto profily připevníte k obvodovým stěnám a příčkám. UD profily připevňujte vruty v maximální vzdálenosti 80 cm. Konce profilů mohou být od vodorovných a šikmých konstrukcí vzdálené maximálně 20 cm.

Stavěcí třmeny přišroubujte rovnoměrně pomocí vrutů na krokve. Stavěcí třmeny rozmísťujte v rastru přibližně 100 x 50 cm. 100 cm je ve směru budoucích montážních profilů a 50 cm ve směru, který je na tyto profily kolmý. UD profily pak založte do obvodových profilů typu CD do hloubky minimálně dva centimetry.

Tyto UD profily pak zajistěte ohnutím stavěcích třmenů. Poté celou konstrukci pomocí vodováhy srovnejte a UD profily k stavěcím třmenům přišroubujte vruty. Zpravidla stačí 4 šrouby na jeden třmen. Ty části stavěcích profilů, které vyčnívají dolů, ohněte nebo ustřihněte tak, aby nepřekážely sádrokartonovým deskám.

Poté pečlivě instalujte mezi krokve a do prostoru za sádrokartonové profily minerální, či přírodní izolaci. Při závěrečné montáži desky montujte vždy kolmo k profilům. Sádrokartonové desky se k profilům z pozinkovaného plechu připevňují samořeznými šrouby. Opláštění šroubujte i do krajních profilů typu UD. Sádrokartonové desky by neměly vytvářet křížové spáry.

Poté sádrokartonářským tmelem zahlaďte spáry a malé otvory se šrouby. Počkejte, až tmel zavadne, a pak na spáry dejte výztužnou skelnou pásku. Po zaschnutí přistupte k úpravě koutů například pomocí systémové pásky, kterou zatmelte. Posledním krokem montáže sádrokartonu je po dalším zaschnutí přistoupení ke konečnému zatmelení spár, aplikovaném ve větším rozsahu. Tímto je povrch připraven k finální výmalbě.

Co je parozábrana?

Vlivem rozdílu teplot a tlaků mezi interiérem a exteriérem nastává tzv. difuze vodní páry a ta stoupá vzhůru a proniká přes střechu do izolace. Dalším jevem, který doslova vytahuje vzduch a tím i vodní páru, je tzv. konvekce – ta je způsobená termickým prouděním nebo podtlakem, ve většině případů způsobeným prouděním větru.

Těmito způsoby se vodní pára dostane do izolace, kde je teplota nižší a pára kondenzuje. Izolace se zvlhčuje a ztrácí svoje izolační schopnosti. Tento jev pomůže zastavit právě parotěsná fólie, nazývaná také parozábrana.

Kdy je nutné použít parozábranu?

Parozábrana se zřizuje v případech, kdy je konstrukce součástí obvodového pláště budovy a ve skladbě konstrukce je vrstva tepelné izolace (podkroví, předsazené stěny). Aplikací parozábrany se předchází vnikání interiérové vzdušné vlhkosti do konstrukce a její případné kondenzaci.

Jak instalovat parozábranu?

Postup pro montáž parozábrany pod sádrokarton:

Aplikace parozábrany se v sádrokartonových konstrukcích provádí podle pravidel montáže uváděných výrobcem konkrétní parozábrany. Vždy je třeba se řídit projektovou dokumentací a doporučením příslušného výrobce parozábran. Na svépomocnou montáž byste si měli troufat, jen pokud máte už nějaké předcházející zkušenosti s řemeslnými pracemi a máte cit pro detaily. Kvalitní montáž parozábrany, při které musíte důkladně utěsnit každý spoj, je totiž zejména o drobných detailech.

Jak na montáž parozábrany pod sádrokarton? Parozábrana se montuje na tepelnou izolaci z pohledu z interiéru. Může se umístit také mezi dvě vrstvy tepelné izolace, ale je nutné dodržet poměr tlouštěk izolace nad a pod parozábranou. Toto umístění však není vhodné pro interiéry s větším výskytem vodní páry (v koupelnách či prádelnách).

Při ukládání a utěsňování fólie se řiďte základním pravidlem, že parozábrana musí vytvořit vzduchotěsnou bariéru, přes kterou vodní pára nepronikne. Pásy fólie se vyrábí obvykle v šířce 1,5 m a je možné je ukládat v horizontálním či vertikálním směru. Měly by se překrývat aspoň na šířce 10 cm, abyste měli jistotu, že jsou dostatečně utěsněné. Lepí se k sobě speciálními lepicími páskami nebo tmely, které doporučuje výrobce pro konkrétní druh fólie. Pracujte s nimi jen při teplotách vyšších než 5 °C, aby se vytvořil dokonale těsný spoj a nikdy nepoužívejte obyčejný akrylátový tmel, případně jiné univerzální tmely.

Ke krokvím můžete fólii přichytit pomocí sponkovačky, případně použít distanční podložky, které se do krokví kotví samořeznými šrouby a na konci mají kontaktní plochu opatřenou oboustrannou samolepicí páskou. Mezi krokvemi a fólií nechají dostatečnou mezeru na hrubou vrstvu izolace.

Ke stavebním konstrukcím, tj. ke stěnám a podlaze se fólie připevňuje pomocí lepicího tmelu, přičemž je také nutné nechat u stěny nebo podlahy přesah do šířky asi 10 cm. Parotěsná fólie se nesmí dotýkat pojistné hydroizolace – musí mezi nimi být vrstva tepelné izolace, jinak vznikne tepelný most a na daném místě bude kondenzovat vodní pára. Tato chyba se opakuje zejména při spojování fólie s okenním rámem.

Pokud používáte reflexní parotěsnou fólii, která odráží teplo, nepřipevňujte podhled těsně pod ni, ale nechte mezi nimi dostatečnou vzduchovou mezeru (obvykle už uvedených 4–6 cm). Mezeru je vhodné nechat i u fólií bez reflexního účinku, kdy se vytvoří prostor na kabeláž elektroinstalace nebo jiné rozvody. Je to rozhodně lepší než vést elektroinstalaci pod parozábranou, protože potom ji budete muset na více místech porušit, abyste kabeláž vyvedli ven k zásuvce, vypínači nebo ke svítidlu.

Zdroje: Svépomocí.cz, stavímbydlím.cz

Naposledy aktualizováno 12. 7. 2024