Srdce je náš nejvýkonnější sval – neúnavně bije celý život a přizpůsobuje se každé situaci. Ale co když začne reagovat jinak, než by mělo? Některé srdeční potíže se projeví až při zátěži, a právě proto existuje zátěžové EKG neboli ergometrie. Tento test lékařům pomáhá odhalit skryté problémy, zjistit, jak srdce zvládá zátěž, a posoudit celkovou kondici pacienta. Jak vyšetření probíhá, kdo by jej měl podstoupit a kolik stojí?
Obsah
K čemu slouží zátěžové EKG?
Elektrokardiogram (EKG) je základní vyšetření srdce, které sleduje jeho elektrickou aktivitu. Zátěžové EKG, známé také jako ergometrie, sleduje reakci srdce na postupně se zvyšující fyzickou námahu. Pomáhá odhalit kardiovaskulární problémy, které klidové EKG nezachytí, a hodnotí, jak si srdce poradí s větší zátěží.
Během vyšetření lékař sleduje nejen srdeční aktivitu, ale také krevní tlak, tepovou frekvenci a případné subjektivní potíže pacienta, jako je dušnost, bolest na hrudi či závratě. Výsledky testu pomáhají diagnostikovat ischemickou chorobu srdeční, arytmie, poruchy krevního tlaku a zhodnotit celkovou fyzickou kondici.
Jak probíhá zátěžový test?
Během zátěžového EKG je pacient připojen k elektrodám, které snímají srdeční aktivitu, zatímco vykonává řízenou fyzickou námahu, nejčastěji na bicyklovém ergometru – stacionárním kole, které umožňuje přesné dávkování zátěže pomocí rostoucího odporu šlapání. Zátěž se postupně zvyšuje v intervalech po jedné až třech minutách, čímž dochází k řízenému nárůstu tepové frekvence.
Celý test probíhá pod dohledem zdravotníků, kteří sledují tep, tlak a křivku EKG. Test se ukončuje po dosažení maximální zátěže, při projevech výrazné únavy nebo při výskytu nepravidelností srdečního rytmu či bolesti na hrudi.
Jak dlouho trvá zátěžové EKG?
Zátěžové EKG obvykle trvá asi 30 minut, přičemž samotná fáze šlapání na ergometru zabere přibližně 10 až 15 minut. Lékař pacientovi nejprve na hrudník připevní elektrody EKG a změří krevní tlak v klidovém stavu. Poté začne pacient šlapat na kole s počáteční minimální zátěží, která se postupně navyšuje.
Po ukončení zátěže následuje několikaminutová fáze regenerace, při níž lékař sleduje, jak rychle se srdeční činnost vrací do normálu. Výsledky jsou pacientům k dispozici hned po dokončení zátěžového testu.
Jaké jsou výstupy zátěžového testu?
Výsledkem testu je elektrokardiografická křivka, která lékařům umožňuje vyhodnotit reakci srdce na fyzickou námahu. Lékař na základě výsledků dokáže posoudit, zda je srdce schopné adekvátně reagovat na zátěž, zda není omezena průchodnost koronárních tepen nebo zda pacient netrpí závažnými srdečními arytmiemi. Sleduje se také tepová frekvence a její adaptace na rostoucí zátěž, vývoj krevního tlaku a celková fyzická kondice pacienta. Výsledky se následně porovnávají s normálními hodnotami podle věku a pohlaví pacienta, což pomáhá lékařům určit další postup diagnostiky či léčby.
Pro koho je zátěžové EKG vhodné?
Zátěžové EKG se doporučuje zejména lidem s podezřením na srdeční onemocnění, osobám s vysokým krevním tlakem, ale i sportovcům či jedincům, kteří chtějí prověřit svou fyzickou kondici. Ergometrie je rovněž součástí předoperačního vyšetření u zákroků, které představují zvýšenou zátěž pro kardiovaskulární systém, jako je například bypass koronárních tepen nebo náhrada srdeční chlopně.
Vyšetření pomáhá zjistit, zda srdce zvládne zátěž spojenou s anestezií a pooperační rekonvalescencí. Pomocí zátěžového testu se dále zkoumá, zda je pro člověka bezpečné vrátit se k fyzické aktivitě po zdravotních komplikacích, například po infarktu.
Kolik stojí zátěžové EKG?
Pokud plánujete zátěžový test podstoupit kvůli zdravotním komplikacím, nemusí vás cena vyšetření příliš trápit – jestliže je zátěžové EKG indikováno lékařem z důvodu podezření na srdeční onemocnění, hradí jej zdravotní pojišťovna. V případě preventivního vyšetření na vlastní žádost se cena pohybuje mezi 800 až 2 500 Kč v závislosti na poskytovateli, regionu i vybavení konkrétního pracoviště.
Jak se připravit na vyšetření?
Pro co nejpřesnější výsledky zátěžového EKG je důležité dodržet několik základních pravidel. Minimálně tři hodiny před vyšetřením by pacient neměl konzumovat těžká jídla a měl by se vyhnout kofeinu a nikotinu, které mohou ovlivnit srdeční činnost. Důležité je naopak dostatečně pít, aby organismus nebyl před fyzickou zátěží dehydratovaný. Pokud užíváte léky na vysoký krevní tlak či na srdce, zejména betablokátory, je vhodné se poradit s lékařem, zda je před testem dočasně nevysadit, aby nedošlo ke zkreslení výsledků.
Znát kondici svého srdce má smysl
Zátěžové EKG není jen diagnostický test pro pacienty se srdečními obtížemi, ale také cenný nástroj pro prevenci a kontrolu fyzické kondice. Pomáhá včas odhalit skryté potíže s krevním tlakem, srdeční arytmie či nedostatečné prokrvení srdce, které by mohly vést k vážnějším zdravotním komplikacím, a poskytuje lékařům cenné vodítko pro další péči. Ať už vám bylo vyšetření doporučeno, nebo nad ním uvažujete v rámci prevence, neváhejte – včasná diagnóza a správná péče mohou zásadně ovlivnit vaše zdraví i kvalitu života.
Zdroje: EUC.cz, Fakultní nemocnice Plzeň, IKEM.cz, Nemocnice na Homolce, Puls Cardiology Center, USF Health
Sára Aiblová je studentkou brněnské právnické fakulty. Kromě práva se zajímá o psychologii, kulturu a cestování. Baví ji prozkoumávat aktuální témata ze světa technologií či wellness a předávat je čtenářům.
