Otužování se během posledních let stalo fenoménem sociálních sítí. Studená voda se proměnila v symbol disciplíny, sebeovládání a síly vůle, kterou influenceři často prezentují jako všelék. Nové vědecké poznatky však tento trend zpochybňují a ukazují, že chlad není univerzálním receptem na zdraví, ale spíše zátěžovým experimentem.
Obsah článku
Co způsobuje studená voda?
Při ponoření do studené vody se tělo dostává do stavu chladového šoku. Během několika vteřin se zrychlí tep, zvýší krevní tlak a dech se rozběhne do rychlé, často nekontrolované hyperventilace. Cévy v kůži se stáhnou a krev se přesouvá k životně důležitým orgánům, čímž ještě více zatěžuje srdce. Organismus se zkrátka chová tak, jako by šlo o situaci ohrožující život, nikoli o wellness rituál.
Tato prudká reakce těla znemožňuje soustředěné dýchání i koordinaci pohybů, proto jsou první vteřiny ve studené vodě nejkritičtější. Náhlý ponor do vody chladnější než 15 °C dokáže vyvolat reflexivní nádech pod hladinou, který vede k rychlému vdechnutí vody a utonutí ještě dříve, než se vůbec začne rozvíjet podchlazení.
Jaké benefity věda (ne)potvrdila
Otužování se ve wellness komunitě rychle ujalo jako metoda, která má snižovat stres, podporovat imunitu a urychlovat regeneraci. Novější metaanalýzy však docházejí k závěru, že mnoho dříve deklarovaných benefitů je přeceňovaných a nepodložených. Výzkumy u sportovců pak dokonce naznačují, že časté ledové koupele mohou brzdit růst síly a svalové hmoty.
Problémem je, že většina dostupných výzkumů vychází z malého počtu účastníků, je metodologicky velmi různorodá a pracuje převážně se zdravými dobrovolníky, což výrazně omezuje přenositelnost výsledků. Mnoho často citovaných tvrzení o zázračném vlivu na imunitu či duševní zdraví tak stojí spíše na anekdotách, malých studiích a velké dávce nadšení než na pevných datech.
Odborníci připomínají, že část udávaných přínosů může souviset i s placebo efektem nebo celkovou změnou životního stylu, nikoli se samotnou studenou vodou. Pozitivní dopad otužování sice nelze vyloučit, ale dnešní vědecké poznatky zatím ukazují, že rizika převyšují prokazatelné přínosy.
Rizika otužování: arytmie, hypotermie a další méně známé následky
Nejcitelněji dopadá chlad na kardiovaskulární systém. Prudké zúžení cév, zrychlení tepu a zvýšení krevního tlaku představují kombinaci, která může být riziková i pro jinak zdravé osoby. Zaznamenány jsou případy arytmií, kolapsů či náhlých poruch srdeční činnosti vyvolaných právě chladovým šokem.
Studená voda neohrožuje jen srdce. Jak tělo ztrácí teplo, omezí prokrvení rukou a nohou, takže prsty tuhnou a koordinace pohybů se rychle zhoršuje. To může zkomplikovat návrat na břeh nebo bezpečné vylezení z vany či sudu. Za větrného nebo chladného počasí navíc hrozí rychlejší rozvoj hypotermie, která se projevuje třesem, zmateností nebo poruchou vědomí.
Méně známým následkem je tzv. nenamrzavé poškození chladem, které se může objevit při delším pobytu v chladném a vlhkém prostředí. Poškození drobných nervů a cév způsobuje dlouhodobou citlivost na chlad či brnění, které mohou přetrvávat i měsíce po skončení otužování. Lékaři jej popisují nejen u vojáků či lidí bez domova, ale i u rekreačních otužilců, kteří podcení své limity.
Kdo by se měl studené vodě vyvarovat
Studená voda není vhodná pro každého, i když se často prezentuje jako univerzální cesta k odolnosti. Zvláštní opatrnost nebo přímo zákaz se týká lidí se srdečním onemocněním, vysokým krevním tlakem, poruchami rytmu, onemocněním periferních cév, pokročilým diabetem nebo velmi nízkou hmotností.
Zdrženlivost je na místě také u astmatiků a lidí s citlivými dýchacími cestami, u nichž může chlad vyvolat dušnost a křečovitý kašel. Pro část populace tak otužování není osvěžující zábavou, ale objektivně nebezpečnou zátěží.
Jak na bezpečné otužování
Lékaři namísto plavání v ledové Vltavě nebo vyřezávání děr do ledu doporučují šetrnější, a pro mnoho lidí i účinnější alternativu: zakončit sprchu několika vteřinami studené vody. Pro tělo je to méně stresující, a možné přínosy tak převažují nad riziky, zejména u lidí, kteří s otužováním teprve začínají.
Ještě než člověk poprvé skočí do studené vody, měl by vědět, jak na tom jeho tělo doopravdy je. Krátká konzultace s lékařem může odhalit problémy, které by ve studené vodě představovaly zbytečné riziko. Klíčem k bezpečnému otužování je pak postupné přivykání a dohled, protože ani zkušený otužilec nemůže předem odhadnout, jak jeho tělo na chlad zareaguje.
Chlad není všelék ani zkouška odvahy
Studená voda může krátkodobě ulevit od stresu nebo svalové únavy, zdaleka však nejde o univerzální cestu ke zdraví. Věda zatím nenašla silné důkazy pro zázračné posílení imunity, zato poměrně dobře popisuje rizika pro srdce, cévy a nervy. Proto je dobré sledovat signály vlastního těla a nevystavovat se chladu jen proto, že je to zrovna populární.
Zdroje: American Heart Association, Harvard Health Publishing, Science Alert, The Guardian
Sára Aiblová je studentkou brněnské právnické fakulty. Kromě práva se zajímá o psychologii, kulturu a cestování. Baví ji prozkoumávat aktuální témata ze světa technologií či wellness a předávat je čtenářům.
