Slyšeli jste někdy o metodách povlakování? Je možné, že ano, ale pokud ne, možná vás překvapí, že se s touto metodou setkáváte téměř denně a na nejrůznějších místech. Existují dvě technologie, která pod tuto šikovnou metodu spadají.
Tyto technologie dnes využívají nejen výrobci nástrojů a strojních součástí, ale také firmy z oblasti elektroniky, potravinářství či designu. V dnešním článku se podíváme na to, jak jednotlivé metody fungují, čím se liší a kde nacházejí své největší uplatnění.
Obsah článku
Co je CVD povlakování?
Metoda CVD, neboli Chemical Vapour Deposition, využívá při nanášení povlaků vyšší teploty než jiné technologie. Díky tomu dokáže vytvořit silnější a velmi odolné vrstvy. Tento způsob je ideální pro nástroje, které jsou při práci vystavené extrémnímu namáhání a tření. Povlak vytvořený metodou CVD chrání materiál před opotřebením i při vysokých teplotách, takže se výrazně prodlužuje jeho životnost. Často se používá například u řezných nástrojů, vrtáků nebo forem, které musí vydržet i ty nejnáročnější podmínky. Povrch tak zůstává tvrdý, hladký a spolehlivý i po dlouhodobém používání.
Rozdíl mezi PVD A CVD povlakováním
PVD povlakování probíhá při nižších teplotách, takže je šetrné k jemným a citlivým nástrojům. CVD metoda naopak využívá vysoké teploty a vytváří silnější a velmi odolné vrstvy, které zvládnou i extrémní zatížení. Existuje však i třetí technologie – PACVD. Ta kombinuje chemické nanášení s pomocí plazmy. Díky tomu je vhodná i pro složitě tvarované díly nebo dutiny, kam by se běžný povlak hůře dostal. Každá z těchto metod má své specifické výhody a volí se podle typu materiálu a účelu použití.
Kdy využít PVD povlakování?
PVD povlakování se využívá v mnoha oblastech každodenního života. V elektronice chrání displeje před poškrábáním, zvyšuje odolnost ovládacích prvků a zlepšuje vzhled zařízení. V kuchyni prodlužuje životnost nožů a příborů, které díky povlakům lépe odolávají korozi a opotřebení.
V potravinářství zajišťují PVD vrstvy u obalů ochranu proti vlhkosti a kyslíku, čímž pomáhají udržet čerstvost potravin.
S PVD se ale setkáme i na bateriích v koupelně, sprchových hlavicích či klikách, kde zajišťují vysokou odolnost a elegantní metalický vzhled. Své uplatnění má nicméně také v průmyslu – u nástrojů, forem či strojních dílů zvyšují tvrdost, snižují tření a prodlužují životnost. Povlaky se využívají i v optice nebo šperkařství, kde spojují funkčnost s estetikou.
Kdy využít CVD povlakování?
Metoda CVD se rovněž využívá v mnoha oborech, zejména těch technicky náročnějších. Velmi často ji tak najdeme v polovodičovém průmyslu, kde se pomocí této technologie vytvářejí tenké vrstvy na křemíkových čipech.
V tomto případě mluvíme například o izolační nebo vodivé vrstvě tranzistorů. CVD se uplatňuje také v leteckém průmyslu, kde se používá k nanášení ochranných povlaků na turbíny a součástky motorů.
Odolávají extrémním teplotám, korozi i oxidaci, čímž prodlužují životnost dílů. Důležité místo má CVD také v oblasti solární energetiky, kde se používá při výrobě solárních panelů k nanášení vrstev amorfního křemíku nebo oxidů, které zvyšují účinnost a odolnost modulů. 
PVD a CVD jako záruka kvality a dlouhotrvanlivosti
Jistě se shodneme na tom, že pomocí metod PVD a CVD získáme způsob, jak zvýšit kvalitu, životnost i vzhled široké škály výrobků. Každá z těchto technologií má totiž své specifické přednosti.
Díky neustálému vývoji se obě metody stále zdokonalují a otevírají nové možnosti využití v průmyslu, vědě i každodenním životě. Povrchová úprava se tak stává nejen prostředkem ochrany, ale i způsobem, jak spojit funkčnost s estetikou.
Zdroje: advamat.cz, vuhz.cz, linde-amt.com
Kamila Tomková je vášnivou čtenářkou knih – zejména těch s fantasy tématikou, ale nepohrdne ani klasickou literaturou. Ve svém volném čase ráda vaří a zkouší nové recepty, nebo tráví čas se svými nejbližšími a přáteli nad sklenkou dobré kávy či vína. Psaní ji provází od základní školy a snaží se ve svém koníčku stále zdokonalovat.
