Den, který připomíná, že i ženy jsou vědkyně. Mezinárodní den žen a dívek ve vědě připadá letos na středu 11.2. Pojďme si to říct rovnou. Na kolik žen z minulosti si vzpomenete se spojením vědy? Jednu, dvě? Možná žádnou? Připomeňme si některé z nich alespoň v dnešním článku.
Obsah článku
Historie vědy
Historie vědy sahá až do antiky, kdy se oddělila od filozofie. Právě vědecká revoluce zapříčinila hlavní zlom pro vědu. Hlavním bodem rozvoje byl Platón a Aristoteles, kteří velice ovlivnili západní vědu.
První z nich Platón vycházel z pythagorejské tradice. To znamená, že rozděloval aritmetiku, geometrii plochy, geometrii těles, astronomii a harmonii. Tyto vědy poznávají neměnné trvalé poznán. Aristotelés platonskou koncepci odmítl. Tvrdil, že je nutné zkoumat každou oblast zvlášť a to pozorováním.
Ženy ve vědě
Představili jsme si nejranější historii a zmínili jsme při tom dva muže. Kde se tedy poprvé objevily ve vědě ženy?
Jestliže nebudeme přesní, je samozřejmé, že ženy o vědě věděly, pravděpodobně se o ni i zajímaly, ale do popředí se začaly dostávat mnohem později než muži. Jeden z českých výzkumů dokonce odhalil, že Český výzkum dlouhodobě není schopen dát příležitost kvalifikovaným ženám.
Rozdělíme si vědkyně do dvou kategorií. Vědkyně světové a vědkyně české.
zdroj:freepik.com
Světové vědkyně
Marie Curie-Skłodowská patří mezi jednu z nejvýznamnějších žen ve vědě. V mnoha pohledech se také stala průkopnicí moderní vědy, a to především proto, že byla žena. Zkoumala radiační vědy, za to obdržela v roce 1903 svou první Nobelovou cenu. Ano první. V roce 1911 obdržela svou druhou Nobelovu cenu za chemii za izolaci čistého radia. Kromě toho, že získala dvě Nobelovy ceny, v mládí jako první žena složila příjímací zkoušku na fakultu fyziky a chemie v Paříži.
Rosalind Franklin se narodila v Londýně a byla biofyzičkou a chemičkou. Možná si při zmínce DNA vzpomenete na J. Watsona a Francise Cricka, ale Rosalind Franklin a její práce, byla pro výzkum DNA zásadní. Věnovala se krystalografií a tato práce pomohla odhalit strukturu DNA. Watson a Crick její objev sice publikovali, ale Franklinovou zmínili pouze okrajově.
Laura Bassi se narodila v roce 1711. I přes to, že ženy měly v té době práva velice omezené, věnovala se fyzice. Stala se první profesorkou fyziky. To že se se fyzice mohla věnovat bylo především díky tomu, že se narodila do bohaté rodiny a v mládí tak získala vzdělání. Laura Bassi sice mohla přednášet, avšak velmi omezeně. V době jejího působení se pro ženy „neslušelo“ aby vystupovaly před sály plnými chlapců.
České vědkyně
Ani v České republice ženy nezůstaly pozadu. Milada Paulová jako první v Československu získala docenturu. Stala se první ženou, která měla právo přednášet na univerzitě. Zaměřovala se především na studium historie a geografie. Každoročně se uděluje cena Milady Paulové, kterou uděluje Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ve spolupráci s NKC – gender a věda.
Abychom nezůstávali stále v historii, zmíníme dnes i Lucii D. Audustovičovou, českou fyzičku. Objevila teoretický postup ochlazení molekul k absolutní nule a je členkou Americké fyzikální společnosti. V roce 2020 za svůj objev získala Výroční cenu Nadačního fondu Bernarda Bolzana pro mladé vědce.
Neuroložka Eva Kubala Havrdová se dlouhodobě věnuje výzkumu a léčbě neurologických onemocnění, především roztroušené sklerózy. Patří mezi nejvýraznější osobnosti české neurologie a její práce má významný dopad nejen na vědeckou obec, ale i na kvalitu života pacientů. Za svůj přínos vědě a medicíně získala na konci loňského roku hned několik prestižních ocenění, jako například čestnou medaili České lékařské společnosti J. E. Purkyně, Medaili za zásluhy I. stupně, a také Cenu Milady Paulové udělovanou výjimečným vědkyním na ministerstvu školství.
Zajímají vás i jiná podobná témata? Přečtěte si článek co je a není feminismus.
Vzpomeňme si na vědkyně 11.2.
Příběhy žen ve vědě jasně ukazují, že zájem o poznání a objevování tu byl vždy jen k němu ženy po dlouhá staletí neměly stejný přístup jako muži. Nešlo o nedostatek schopností nebo ambicí, ale o společenská omezení, která ženám často nedovolovala studovat, publikovat ani veřejně vystupovat. Jak můžeme vidět na příkladu Rosalind Franklin, ženy stály u zásadních vědeckých objevů, přesto jim zásluhy nebyly přiznány nebo zůstaly ve stínu jejich mužských kolegů.
Věda pro všechny
Dnes se situace výrazně mění a ženy ve vědě dokazují, že jsou nepostradatelnou součástí výzkumu i inovací. Ať už jde o světové vědkyně minulosti, nebo současné české odbornice, jejich práce má reálný dopad na společnost, medicínu i technologický rozvoj. Mezinárodní den žen a dívek ve vědě je tak nejen připomínkou úspěchů minulých i současných vědkyň, ale také výzvou k tomu, aby věda byla skutečně otevřená všem bez ohledu na pohlaví.
Zdroje:Wikipedia, Gender a věda, Věda výzkum, edu.techmania.cz
Hana Králová je studentkou Etiky a kultury v mediální komunikaci v Olomouci. Ráda chodí po horách anebo jezdí na kole. Nejkrásnější výhledy jsou pro ni ty v přírodě. Je milovnicí výběrové kávy a alternativní přípravy různých druhů a pražíren. Od malička ráda čte, libí se jí možnost, kterou nabízí český jazyk. Píše ráda, a to, protože se dozvídá nové věci a nemusí myslet na nic jiného.
