Může jedna technologie současně pomáhat zemědělcům a zároveň řešit energetické výzvy moderního světa? Agrovoltaika ukazuje, že ano! Tento inovativní přístup spojuje pěstování plodin s výrobou solární energie na jedné ploše. Přináší řešení, které šetří půdu, zvyšuje efektivitu a přispívá k udržitelnosti.
Přestože se agrovoltaika stále považuje za novinku, už teď se ví, že její potenciál je obrovský. Nabízí nejen energetickou soběstačnost, ale také lepší podmínky pro zemědělství v době klimatických změn. Jak tento systém funguje, jaké výhody přináší?
Obsah
Co je agrovoltaika?
Agrovoltaika nebo také agrofotovoltaika je inovativní způsob využití půdy, který kombinuje výrobu elektrické energie s tradičními zemědělskými aktivitami, jako je pěstování rostlin a chov hospodářských zvířat. Agrovoltaika představuje symbiózu mezi pěstováním plodin či chovu zvířat a výrobou elektrické energie. Měla by přinášet prospěch jak z pěstování plodin/chovu hospodářských zvířat, tak i z vyrobené elektrické energie.
Zemědělci tak mohou využít efektivněji půdu a přitom snižovat ekologickou stopu. Zatím co panely generují elekřinu, plodiny či zvířata těží z vytvořeného mikroklimatu, které zvyšuje vlhkost a snižuje teplotní extrémy. Agrovoltaika se tak stává nadějnou technologií, která pomáhá řešit klimatické výzvy v oblasti zemědělství i energetické udržitelnosti.
Agrovoltaika má v Evropě obrovský potenciál
Nezávislý klimatický think-tank Ember ve své studii odhalil, že země střední Evropy— Česká republika, Maďarsko, Polsko a Slovensko mají obrovský potenciál pro rozvoj agrovoltaiky. Podle analýzy by mohlo být v těchto státech rozmístěno až 180GW agrovoltaických systémů. Z to 39 GW by mohlo vzniknout nad plodinami, které profitují z částečného zastínění jako jsou například bobuloviny, a dalších 141 GW by zajistily vertikální solární panely instalované mezi obilovinami.
Co říkají studie?
- Kapacita fotovoltaiky by dokázala vyrobit až 191 TWh čisté elektřiny, což by pokrylo zhruba 68% současné poptávky po elektrické energii v těchto zemích.
- Pro Českou republiku by agrovoltaika mohla přinést až 30 GW elektrické energie.
Podle mluvčího ministerstva zemědělství, Vojtěcha Bílého jde o řešení, které by mohlo výrazně zvýšit výnosy plodin. „Agrovoltaika je klíčem k udržitelnému rozvoji zemědělství i energetiky,“ uvedl. Jiří Bím ze Solární asociace doplňuje, že Česko má jeden z nejlepších právních rámců pro rozvoj agrovoltaiky v Evropě, ale plný potenciál bude možné využít až s podporou instalace vertikálních panelů. „Podle nás není důvod čekat,“ dodává.
Příležitost pro zemědělce
Autoři studie rovněž zdůrazňují potřebu vhodné regulace, která by zemědělcům umožnila zkoušet nové obchodní modely. Pawel Czyzak z think-tanku Ember připomíná, že agrovoltaika nabízí nejen řešení energetické transformace, ale také nové příležitosti pro zemědělce, kteří by mohli efektivněji využívat své půdy a současně těžit z produkce čisté energie. Tato symbióza tak může být významným krokem k udržitelnější budoucnosti.
Všestranně výhodná technologie
Fotovoltaické panely jsou instalovány tak, aby nekonkurovaly plodinám, ale naopak — aby je doplňovaly. Mohou být instalovány nad plodinami, kterým se lépe daří ve stínu jako jsou například bobuloviny, listová zelenina nebo třeba bylinky. Také mohou být instalovány vertikálně — mezi plodinami tak, aby bylo možno využívat zemědělskou techniku. Další možností, jak můžete fotovoltaiku v zemědělství využít, je jejich instalace na střechy skleníků.
Nejenže Agrovoltaika chrání plodiny před nadměrným slunečním zářením a nepříznivými povětrnostními podmínkami, jako jsou krupobití či mrazíky, ale také podporuje efektivní využívíní vody, což oceníte hlavně v suchých, slunečných měsících.
Panely poskytují rostlinám potřebný stín, čímž ochlazují půdu a šetří vodu při zavlažování. Navíc mohou být použity k sběru dešťové vody, což ještě více přispívá k udržitelnosti zemědělské výroby.
Co na to legislativa?
Mnohé státy v západní Evropě plně využívají potenciál agrovoltaiky. Ve střední Evropě země však stále čelí nedostatku podpůrného legislativního rámce, který by umožnil efektivní rozvoj tohoto inovativního přístupu.
Česká republika se však stala letos, v červnu 2024, výjimkou. Schválila se totiž novela, která otevírá agrovoltaice dveře. I přesto se však objevují překážky. Zejména u zemědělců, kteří nevlastní půdu, na níž hospodaří. Proč? Pro výstavbu agrofotovoltaiky je potřeba měnit územní plán.
Novela zákona o ochraně zemědělského půdního fondu
Novela sice umožňuje zemědělcům začít s agrovoltaickými projekty, stanovuje však podmínky, které jsou přísné. Žadatelé musí získat souhlas od příslušného orgánu pro ochranu zemědělského půdního fondu, přičemž žádost musí obsahovat podrobný plán rekultivace půdy po ukončení instalace a předběžnou bilanci zásahů do kulturních vrstev půdy.
Závěr
Tento přístup přispívá nejen k rozvoji obnovitelné energie, ale také k ochraně půdního fondu. Předpokládá se, že v první fázi budou možné agrovoltaické projekty zaměřeny na trvalé kultury, jako jsou vinice, chmelnice a ovocné sady, které mohou díky stínění panelů těžit z ochrany před extrémním počasím. Tato legislativní změna je považována za jednu z nejlepších úprav agrovoltaiky na světě a může sloužit jako inspirace pro okolní země.
Zdroje: ecoista, ekolist, společně udržitelně, agromanual, ASZ ČR, Ember, Obnovitelně, pwc
Alex je kreativní duše a milovník kávy, pohybuje se mezi světem kvalitní kinematografie, historie a designu. Neustále zdokonaluje své kuchařské dovednosti a vzdělává se v oblasti grafického designu.
