Než se začne budovat továrna, spalovna nebo nějaká jiná větší stavba, u níž se dá očekávat výrazný dopad na přírodu, je podle zákona vyžadována studie, která vyhodnocuje vliv stavby na životní prostředí. Odborník, který se studie ujme, hodnotí, zda je stavbu vhodné realizovat a případně za jakých podmínek. Proces nepodléhá správnímu řádu, nelze se proti němu odvolat a výstup má doporučující charakter.
Studie EIA byla v České republice poprvé zavedena v roce 1992, je součástí zákonodárství všech zemí Evropské unie, USA a dalších států. Připomínky a námitky ke konkrétnímu projektu může vznést kdokoli z veřejnosti, a to už v rané fázi záměru, takže problém je posuzován zcela objektivně. Nevládní organizace, zaměřené na ekologii, se mohou stát účastníky řízení. Záměr stavět je povinně zveřejňován na internetu, nikoli jen na desce úřadu, takže k němu má přístup každý. Se zpracovatelem posudku nejedná přímo investor, ale ministerstvo. Posuzovány jsou všechny projekty, které by mohly mít negativní vliv na zdraví člověka, na živočichy a rostliny, půdu, ovzduší, a také na kulturní památky a přírodní zdroje. Vždy jsou posuzovány zásahy do krajiny, které souvisejí s odlesňováním, výstavbou vodních nádrží, stavbou silnic, těžbou nerostných surovin. Pod drobnohledem jsou z hlediska ekologie také závody s potravinářskou výrobou, sklady, lanovky, tramvajové dráhy a rekreační zařízení.
Celý průběh řízení má několik fází. Projekt musí být doručen na příslušný úřad nebo ministerstvo životního prostředí, informace jsou zveřejněny na internetu a úřední desce a během dvacetidenní lhůty se čeká na vyjádření veřejnosti. Na základě oznámení a vyjádření začne zjišťovací řízení a zpracovává se posudek. Jeho zpracovatelem je autorizovaná osoba, například na Jihlavsku RNDr. Milan Macháček. Dokumentace, posudek a vyjádření slouží pro závěrečné stanovisko, bez něhož nelze v navazujících správních řízeních vydat rozhodnutí.