Společnost Neuralink miliardáře Elona Muska v lednu 2024 poprvé implantovala člověku mozkový čip. Čipy mají umožnit lidem s kvadruplegií ovládat elektronická zařízení pouhými myšlenkami. Na jakém principu tato technologie funguje? A byla první implantace úspěšná? V dnešním článku se ponoříme do revoluční technologie mozkových čipů a představíme si jejich světlé i temné stránky.
Mozkový čip
Technologii zvanou Telepathy vyrábí firma Neuralink miliardáře Elona Muska založená v roce 2016. Revoluční technologie má umožnit přímou komunikaci mezi mozkem a externími zařízeními, jako jsou mobily, počítače a tablety. Tato inovace může podle zakladatele změnit životy lidí s tělesným postižením.
Jak mozkový čip funguje?
Implantát Neuralinku se skládá ze dvou hlavních částí – vnějšího pouzdra, které obsahuje baterii a elektroniku a z neurální sítě. Neurální síť obsahuje 1024 elektrod rozmístěných po povrchu mozku, které monitorují mozkové neurony. Implantaci čipu, která zahrnuje odstranění části lebeční kosti, aplikaci elektrod a následné uzavření lebky, provádí chirurgický robot.
Mozkovou aktivitu přenáší pomocí elektrod 64 mikrovláken tenčích než lidský vlas. Díky nim dokáže čip detailně zaznamenávat signály neuronů, které bezdrátově vysílá do počítačové aplikace, jež je následně promění v akci. Firmu soukromě financuje sám Musk, který je proslulý také díky vesmírnému programu SpaceX nebo elektroautům značky Tesla.
Klinická studie
Společnost Neuralink dostala loni od amerického Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) souhlas k první klinické studii čipů na lidech. V první fázi je podle Neuralinku cílem umožnit lidem ovládat počítačový kurzor nebo klávesnici pomocí pouhých myšlenek.
Momentálně vědci provádí výzkum ve Spojených státech a v Kanadě na dobrovolnících starších osmnácti let, kteří mají buď ochrnuté nebo amputované končetiny, ztratili zrak či sluch nebo kteří nemohou mluvit. Klinická studie posoudí jak funkčnost přístroje, tak bezpečnost implantátu.
První implantaci mozkového čipu podstoupil v lednu 2024 devětadvacetiletý Noland Arbaugh. Muž, kterému po nehodě při potápění ochrnuly všechny čtyři končetiny, nyní dokáže ovládat počítač myšlenkami. Ve videu z března 2024 první pacient ukázal, jak pomocí myšlenek posouvá kurzor a hraje online šachy. Pokud bude testování úspěšné, čeká firmu Neuralink ještě důkladný proces schvalování americkými i evropskými úřady, aby mohla technologii nabízet široké veřejnosti.
Kritika mozkového čipu
Nadějná technologie je však terčem řady kritiků, kteří upozorňují na vysokou cenu náročné implantace čipu, mnoho odborníků navíc vyjádřilo také etické obavy. Nejenže samotná operace mozku je vysoce riskantní, ale Neuralink musí mít dlouhodobý plán péče o pacienty, v případě, že by od vývoje čipu upustila.
Odstrašujícím příkladem může být například společnost Second Sight Medical Product, po jejímž krachu v roce 2022 zůstalo 350 lidí po celém světě se zastaralými sítnicovými implantáty k léčbě slepoty, kteří neměli možnost je odstranit. Vědecký pracovník Cardiffské univerzity, doktor Dean Burnett, dále upozornil, že každý lidský mozek je jiný, a jeden čip tak nemůže padnout všem.
Kontroverze vyvolalo také údajné týrání zvířat během testování čipů. Muskova společnost nejprve zkoušela svou technologii na zvířatech, přičemž jich od roku 2018 měla usmrtit asi 1500. Informátoři z řad zaměstnanců sdělili agentuře Reuters, že pokusy probíhaly zbrkle a způsobily zbytečné utrpení a smrt zvířat.
Neuralink není jediným průkopníkem
Ačkoliv zní mozkový implantát stále jako sci-fi, má společnost Neuralink v oboru silnou konkurenci. Některé firmy vyvíjející implantáty mají za sebou více než dvacetiletou historii, například americká společnost Blackrock Neurotech, která zavedla první z mnoha neurálních rozhraní propojujících mozek s počítačem už v roce 2004. Společnost Precision Neuroscience, za níž stojí spoluzakladatel Neuralinku, se také snaží pomáhat lidem s ochrnutím. Muska předběhla také firma Synchron, která implantovala čip 6 lidem již v roce 2021.
-
Když město funguje, málokdo si všimne proč
Nejlepší vizitkou funkčního města je paradoxně situace, kdy si jeho správy vůbec nevšimnete. Považujeme za automatické, že z radiátorů sálá teplo, trávník v parku je úhledně zastřižený a v zimě nás nepřekvapí závěje na chodnících. Tato samozřejmost je… Číst dále
-
IP68: co přesně znamená vodotěsnost a prachotěsnost u mobilů
Označení IP68 na první pohled působí jako garance, že mobil přežije déšť, pád do vody i hrst písku z dovolené. Realita je ale složitější. Tato certifikace totiž nevzniká u moře ani v bazénu, ale v laboratoři, s novým… Číst dále
-
Školka není herna. Jakou roli má v životě dítěte?
Mateřská škola bývá někdy mylně vnímána jako místo, kde si děti hrají, zatímco rodiče pracují. Ve skutečnosti však plní jednu z nejdůležitějších rolí v dětském vývoji – rozvíjí řeč, motoriku i samostatnost, ale především učí děti fungovat v… Číst dále
Sára Aiblová je studentkou brněnské právnické fakulty. Kromě práva se zajímá o psychologii, kulturu a cestování. Baví ji prozkoumávat aktuální témata ze světa technologií či wellness a předávat je čtenářům.
